NOVÉ PUBLIKACE PRO DĚTI- hravé obrázkové nebeské veršování- CO SE DĚJE NA OBLOZE a POSVIŤTE SI NA SOUHVĚZDÍ
Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…
KVĚT
„Najít odvahu vykvést,
ukázat svou pravou tvář,
zazářit světu, být sama sebou, nemít svatozář.“
Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu pestrobarevných květů, rozmanitých tvarů, vůní, léčivých účinků… Vašeho dnešního prožívání? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.
Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování.
ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců
………………………………………………………………………………………….
Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..
světem- věčným věkem- s radostným poskokem.
Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,
v poznání dozrají, tajemství prožijí…
V tento magický adventní čas
budou putovat každý den zas a zas.
Kam je cesta zavede?
Kdopak je povede?
Co objeví?
Co zůstane skryto?
Každý dostane, co zaslouží,
není nám to líto.
Světlo na obzoru udává směr,
vše, co prožijí, dá nový rozměr,
rozšíří barevnější obzory,
pohledy na tvory (i potvory)…
Nechť je společně strávený čas
propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,
když tvoříme pohodu v nitru,
snad včas, v ten pokojný adventní čas.
Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů
uchová voňavou vzpomínku laskavých snů
a vše, co vznikne v lásce objevného putování,
stane se realitou, nebude to zdání…
Boží láska je tu s námi bez přestání
a všechny nás chrání…
♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování
Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná“…?
Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.
Cesta loukou s pyšnícími se květy rozmanitých barev a tvarů, vůní a schopností poskytla našim poutníkům pastvu pro všechny smysly.
Na konci rovinaté plochy se pestrá barevnost květů sjednotila v zelený šat- převážnou část louky zde tvořila tráva. Odstíny zelené navozovaly pocit uklidnění a harmonie. Vítr hladil stébla, která se vlnila v tanci souzvuku a připomínala čeřící se vlnky na vodní hladině. Vznikal jemný pohyb, který laskal nohy našich cestovatelů. Síla travnatého porostu nebyla v okázalosti, ale v jednoduchosti prostého souznění, v potenciálu nasytit mnohá býložravá zvířata a poskytnout domov společenství živočichů milující tato tenká stébla.
Na konci tohoto rozlehlého prostranství se rozprostíral ovocný sad. Koruny stromů byly obsypány červenými jablky. Naše výprava se zastavila a s vděčností naplnila svá bříška šťavnatými sousty. Natrhali si také zásoby plodů na další cestu. Ranečky přetékaly červení jablek, přesto nebylo vůbec znát, že v sadu ubylo. Naopak, jabloně byly vděčné, že alespoň trochu tíže plodů ztratily.
„Kde se ta jablka vůbec vzala, z čeho vznikla?“ položili otázku…………………………………………………………
Josef s Marií se zamysleli a pak odvětili: „Odpověď se vám zjeví, pokud se ve vzpomínkách vrátíte k našemu putování. Ze semínka stromeček vyroste, zesílí a proměna jeho pupenů může vést až ke šťavnatému jablku. Z některých pupenů vyrostou listy, z jiných květ, který láká svými okvětními lístky včely k opylení. Když se tak stane, květ se v plod zvolna změní. Okvětní lístky odpadají a středová část nadouvá se, jak bříško Marie. Uvnitř vzniká život nový, plod lásky. Ten roste a podobu svou mění, mohutní, sílí, celistvým se stává. K dozrání správný čas a podmínky potřebuje. Bez slunečního svitu by jablka nedozrála, bez vláhy by šťavnatá nebyla, bez zdravého ovzduší láskyplné péče a pomoci by ochranná náruč chyběla, bez výživy v zemi by celý strom chřadl.
Je potřeba trpělivosti, protože nic se nedá uspěchat. Vše má svůj čas, božské načasování. Je-li plod zralý, jednoho dne čas k odpadnutí- oddělení- porodu- nastane. V novém plodu se semena skrývají a na novou šanci zrodu čekají. Stejně jako v zrnu se skrývá potenciál života, tak plod jabloně, jablko, uvnitř také jádřinec se semeny má. Z nich pak na jaře, dá-li Bůh, může vyrůst nový strom. Ten korunu z větví s pupeny stvoří a síla listů a květu pupen zboří. Z květů pak může opět dozrát za pomoci včel a živlů plod, který v sobě skrývá nový zrod…“
…………………………………………………….se zahleděli na jablka. Předtím prý pupeny byla. Je to zázrak. Nikdy nekončící.
V hlavě …………………………………………………………. se vyrojil zástup otázek: „Kdo určuje, zda z pupenu se list, či plod stane? Kdo určuje, jak pupen, květ, plod, semeno, samotná rostlina vypadá? Kdo vymyslel tak dokonalý systém proměny?“
„Bůh ví…“ pronesli Josef a Marie s úsměvem.
………………………………………………………………. se zakousli do šťavnatých jablíček. „Že předtím byly pupeny? Uvědomuje si vůbec někdo, jaký zázrak to je, jaká změna nastala? Za to patří Bohu a matce Zemi dík!“
Hlavou jim plynula řada otázek a tělem se rozlévala slast spojení šťavnaté chuti sladkých jablečných šťáv a vděčnosti za boží dary.
„Svět je jeden velký zázrak a stojí za to v něm žít…
Strom poznáš podle ovoce, sladkou, či trpkou chuť může mít.
Poděkuj za ně, díky nim můžeš růst a být.
Jablko nepadá daleko od stromu,
vše opakuje se, rádi vracíme se domů…“
Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.
Plod je zázračná proměna květu obsahující semena, zárodky nového zrození. Potenciál věčného života. Pokud budou vhodné podmínky, plod dozraje a semena v něm opět na jaře pustí kořínky, vyklíčí, vyrostou… A cyklus se opakuje.
Okamžiku proměny předchází čas krize, času trpělivého vyčkávání, vnitřních procesů. Zde zranitelní nejvíc jsme, ale kdo vytrvá a proměně důvěřuje, toho odměna nemine.
Může někdo poznat Boží záměr, plány v jeho celistvosti? Hodnotit a říkat, že ví, co je dobře a co špatně? Můžeme říci, co je zlé a tuto cestu nepodporovat. Ale i chybami a špatnými zkušenostmi se člověk učí. Tím, že se promění, poučí a chybu neopakuje. Co tě nezabije, to Tě posílí. Stát se tvůrci vlastního života v souladu s božskou režií.
Boží plán vše propojuje. Zdravé prostředí vytvoří zdravý plod, jehož kvalita závisí na mnoha faktorech- z jakého rodu pochází, jaké počasí, podmínky ho provází. Jakou péči mu hospodář věnoval. Ani málo, ani moc, zdravá rovnováha. Všeho moc škodí, i přehnaná péče. Ta vytváří „skleníkové kytičky“, které jinde, než ve skleníku žít neumí, život bez vnější ochrany by asi nepřežily. Důležité také je, zda nic urychleno nebylo, v důvěře v božské načasování se věřilo.
Věnujete zdravou péči svým dětem, sobě? Ve zdravém načasování, zdravé míře podpory, ochrany?
V rostlinné říši vznik plodu pomoc hmyzu a přízeň živlů potřebuje. Když nedozraje, nemůže poskytnout semena k novému cyklu zrození a růstu.
Podzim a konec léta se energií sklizně pyšní. Pojídáme plody mnohých višní. Řešíme problémy s uskladněním, zásoby na zimu, kdy k jídlu venku nic není.
Jaké plody máte nyní doma? Máte ovocnou a zeleninovou zahrádku? Všimli jste si plodů stromů? Suché a dužnaté plody mají své klady a zápory, jako vše. Suché se snadněji uskladňuje, dužnaté zas kazí. Proto mnohé plody sušíme, či se zavařují, mrazí.
Jaké zásoby na zimu děláte vy doma? Zavařujete v létě, plníte mrazáky? Sušíte švestky, křížaly? Máte rádi skořápkové ovoce- ořechy?
Rozkrojte si jablíčko. Hvězdička ze semínek v jádřinci má značit štěstí a dlouhý život. Upečte jablkový závin. Rozlouskněte ořech a pozorujte, jak semeno pod skořápkou vypadá- na jaře v zemi v sobě tak velkou sílu najde, že ze skořápky cestu najde. Ochutnejte.
Nakličte si luštěniny- čočku, hrách, ochutnejte klíčky, uvařte hrachovou, čočkovou polévku, udělejte ovocný, zeleninový salát… Je všechna zelenina plodová? Jak se odlišuje ovoce a zelenina? Jaké ovoce máte nejraději?
Když něco plodí, tak vytváří hodnoty z lásky, výsledek spojení mužské a ženské síly, protikladů, dvou kvalit odlišných, ale navzájem se doplňujících, vytvářející celek, rovnováhu.
Jaké kvality máte vy? Jaké slabosti?
Zeptejte se druhých, jak vás vidí, co mají na vás rádi, co jim chutná a co ne. Lidé mají možnost na sobě pracovat a proměnit případnou hořkost a nedostatky v kvalitu, poučit se z chyb. Jaké plody jste vyplodili? Jaká je Vaše práce, poslání? Jaké jsou Vaše děti? Plody našeho života můžeme vnímat i v rodině následků našich činů a působení. Zdravý přístup v rovnováze, bez posilování jednostrannosti je základem… Kdo seje vítr, sklízí bouři. Jaké si to uděláme, takové to máme…
Tyto oblasti jen jemně naťukneme, protože s tématem plodu souvisejí, ale zatím se v rostlinné říši nacházíme. Ocitli jsme se ale na rozhraní další slupky, dalšího světa, dalších souvislostí…
12.12. PLOD
„Svět je jeden velký zázrak a stojí za to v něm žít…
Strom poznáš podle ovoce, sladkou, či trpkou chuť může mít.
Poděkuj za ně, díky nim můžeš růst a být.
Jablko nepadá daleko od stromu,
vše opakuje se, rádi vracíme se domů…“
Krásný dvanáctý adventní den.