16.12.- svátek slaví Albína

Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…

BÝČEK, VOLEK- pokolení KRÁVY

„Býčí rohy strach nahánět mohou,

kopnout vás může statnou nohou,

v laskavých očích však spatříte lad,

skamarádíte se spolu snad.“

Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu s býkem, jeho síly, oddanosti, vytrvalosti, či naopak vzteku Vašeho dnešního prožívání? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.

Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování.

ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců

………………………………………………

Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..

světem- věčným věkem- s radostným poskokem.

Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,

v poznání dozrají, tajemství prožijí…

V tento magický adventní čas

budou putovat každý den zas a zas.

Kam je cesta zavede?

Kdopak je povede?

Co objeví?

Co zůstane skryto?

Každý dostane, co zaslouží,

není nám to líto.

Světlo na obzoru udává směr,

vše, co prožijí, dá nový rozměr,

rozšíří barevnější obzory,

pohledy na tvory (i potvory)…

Nechť je společně strávený čas

propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,

když tvoříme pohodu v nitru,

snad včas, v ten pokojný adventní čas.

Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů

uchová voňavou vzpomínku laskavých snů

a vše, co vznikne v lásce objevného putování,

stane se realitou, nebude to zdání…

Boží láska je tu s námi bez přestání

a všechny nás chrání…

♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování

Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná"…?

Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.

16.12.- šestnáctý adventní den- svátek slaví Albína

Cesta ve společnosti býčka vesele ubíhala. Majitele nenašli a býček se rozhodl putovat s našimi cestovateli dál a dál. Občas poskytl svůj hřbet pro náklad, odlehčil unaveným lidským nohám, laskavým pohledem se díval na krajinu kolem.

Najednou zbystřil. Jeho poklidná výdrž se proměnila v nepokoj a neklid. Zavětřil neznámého hosta.

Za křovím se cosi míhalo. Červená barva sem tam mezi větvičkami zazářila a v býčkovi se začala probouzet zuřivost. V tomto světle ho poutníci neznali. Ustrašeně udělali několik kroků stranou a pozorovali, co se bude dít.

Býček kopytem zahrabal do země a vyrazil do křoví, za nímž se skrýval tajný vyzyvatel. Nastala mela, v níž bylo těžké rozeznat, kdo je kdo, ale po chviličce pozorování míhajících zvířat bylo jasné, kdo se za keřem skrýval: oslík.

Býkův nájezd ho tak překvapil, že mu nezbylo nic jiného, než se dát na útěk. Zběsile utíkal, mrskal nohama, stříhal ušima a hýkal na poplach. Kolem krku měl uvázán červený šátek, který na šedé srsti zářil a podněcoval býka k zuřivosti. Zdálo se, že oslík před býčími rohy nestihne utéci a na vlastní kůži pocítí střet s touto ostrou zbraní.

Nikdo nechtěl sledovat možná zranění, ale nikdo také netušil, jak zabránit krvavému střetu.

„Pane Bože, prosím, pomoz oslíkovi…“ zašeptali ………………………………………

Upřímná prosba způsobila zázrak. Oslíkovi se z krku sesunul červený šátek, který se v běhu rozvázal. Upadl na zem a býk se místo pronásledování oslíka soustředil na červený kus látky. Rozcupoval ji na cimprcampr. Teprve poté se vroucí krev uklidnila. Býk zase pohlédl na svět kolem laskavýma zklidněnýma očima.

Zamrkal dlouhými řasami a zpozoroval nového návštěvníka.

„Ahoj oslíku, kde ses tu vzal?“ vyslovil býk beze slov.

Osel zadýchaně zahýkal. Zděšení vystřídala úleva. Nohy se mu podlomily a tělo kleslo do trávy. Kolem něj se seběhli všichni cestovatelé. „Jak ti můžeme pomoci?“ tázali se ………………………………….. a objímali a laskali chvějící se tělo. Marie s Josefem vytáhli nádobu s vodou a oslík se s povděkem napil. Nepohrdl ani šťavnatým jablíčkem.

Býček s omluvou sklopil hlavu. Uvědomil si, že málem ublížil živému tvorovi, kterého ani neznal. A příčinou byla jen červená barva, která ho vyprovokovala k akci.

„Víš co, oslíku?“ pronesla Marie. „Býček se sice neprojevil v poklidném světle, ale my ho známe jako skvělého pomocníka a přítele. Pokud s námi budeš dál putovat, můžeš se i ty přesvědčit o jeho dobrosrdečnosti a býček bude moci napravit svou chybu. Co ty na to, půjdeš s námi dál?“

Oslík se podíval na býčka, v kterém už nebylo ani zrnko zuřivosti. Sladká jablečná chuť a drbání lidských rukou mu naopak daly příjemnou zkušenost. Zastříhal tedy dlouhýma ušima, usmál se, zahýkal, zvedl ze země a vydal se s naší výpravou dál. Když už se jednou osel rozhodne, tak už to jen tak nikdo nezmění…

„Mít dlouhé uši, to oslu sluší.

Hýkáním někdy druhé ruší.

V rozhodnutím svém setrvá,

pohne se z místa, či stát vytrvá?“

NÁPADY NA TVOŘENÍ, TÉMA K ZAMYŠLENÍ

Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.

Máte doma nějaké knihy o oslíkovi? Viděli jste Shreka?

Slyšet trávu růst, říká se, když někdo slyší i jemné zvuky, které nijak rozpoznat nelze. Někdy se dá tento smysl spojit s intuicí. Zažili jste někdy, že jste poslechli volání svého srdce a udělali rozhodnutí, které nikdo nečekal? Vyplatila se tato volba?

Máte dobrý sluch? Vyzkoušejte ho. Jeden si stoupne na konec místnosti a druhý šeptá slova, který první opakuje. Je rozdíl, když přiložíte dlaně k uším? Slyšíte pak více? Budou dlouhé oslí uši zárukou dobrého sluchu?

Je-li Vás více, zahrajte si na tichou poštu. První pošeptá slovo/ větu sousedovi vedle a ten pošeptá dalšímu sousedovi to, co slyšel. Pokud poslední člen zopakuje nahlas prvně pošeptané slovo, tichá pošta doručila balíček bez poškození.

Udělejte si kelímkový telefon- dva plastové kelímky (např. od jogurtů) na dně propíchněte (provrtejte) a spojte provázkem s uzlíkem končícím na dně kelímku. Když provázek natáhnete a jeden kelímek dáte k uchu a do druhého budete šeptat, tak uslyšíte i šepot zřetelně.

Jste někdy umanutí, že nechcete ustoupit od nějaké volby, kterou jste učinili? Čeho se volba týkala? Co by mohlo proměnit Vaše rozhodnutí?

Chybovat je lidské. Kdo se z chyb opakovaně nepoučí, ten může být nazván hlupákem, nebo se nedokáže podívat jiným směrem a potřebuje další a další novou lekci. Děláte také chyby? Zahrajte si hru: jeden tleská rytmus a druhý opakuje. Když ten druhý udělá chybu, zatleskejte mu, radostně zvolejte a pokus zopakujte. Jak jste se při potlesku spojeného s chybou cítili? Chyba posouvá člověka dál a dál. Snaha o bezchybnost je snaha o perfekcionalismus, je nepřirozená a stojí hodně sil. Ideální je se zasmát vlastní chybě. Znáte nějaké vtipy?

16.12. OSLÍK

„Mít dlouhé uši, to oslu sluší.

Hýkáním někdy druhé ruší.

V rozhodnutím svém setrvá,

pohne se z místa, či stát vytrvá?“

Rekapitulace inspirativních úkolů, co vše můžete udělat, aneb nalaďte se, vyberte si a čiňte:

• Přečíst si příběh o oslíkovi, podívat se na Shreka.
• Procvičit si sluch, zahrát si tichou poštu, dávat si rytmické hádanky.
• Vyrobit si kelímkový telefon.
• Zamyslet se nad intuicí, vlastní umanutostí, učením se z chyb.
• Pochválit se za chyby.
• Vyprávět si vtipy, smát se, radovat se z chyb.

Krásný šestnáctý adventní den.