Tak už je to tady- ADVENT.

Tak už je to tady- ADVENT.

Každý rok jiný. V nastavení, atmosféře, okolnostech…

Letos opět jinak…

Rozjela jsem svůj první podnikatelský projekt.

Zní to vznešeně, možná tajemně, asi i trochu byznysmensky… Ale protože nejsem žádná byznysmenka, tak to přeložím do jazyka obyčejných smrtelníků…

Pustila jsem do světa své neobyčejně obyčejné sešity. Dostala první objednávky, poslala první faktury, přišly mi první peníze na můj podnikatelský účet, který jsem ještě donedávna ani neotvírala… Poslala jsem první balíčky, dostala první odezvy na můj produkt…

Mnohé se před první adventní nedělí točilo kolem mého rozjezdu- dokončení Podnikání z Pláže.

To je totiž takový on-line kurz, kde Vás Stáňa Mrázková provádí krok za krokem v tajemné říši tvoření webu, Blogu, hledání vášně, poslání, tématu, marketingu, vzorců v hlavě, strachů… Krok za krokem… To vše je to, co potřebuji. Jsem v novodobých technologiích nepolíbena… Technický ignorant… Marketingový neznalec…

Ale i já jsem díky návodům v kurzu dokázala stvořit tento web. Psát na tento Blog. Vytvořit prodejní stránky pro moje neobyčejně obyčejné sešity. Propojit tuto stránku s e-mailovým a fakturačním systémem skvělého nástroje Smartselling.

Jsem nadšena z toho, že jsem to dokázala a že jsem celý kurz dokončila…

Mezitím jsem absolvovala ze čtvrtka na pátek své první spaní s prvňáčky ve škole.

Vyráběli jsme koně, ochutnávali lahodné menu od rodičů v královské hostině, šli cestu za pokladem v záři svíček po školní chodbě, překonávali strach a zažívali nové a neobvyklé zážitky v noční škole…

Dvě události časově se prolínající…

Dvě události v mnohém se podobající…

Cesta za dobrodružstvím, překonávání strachu, vystoupení ze své konfortní zóny, úspěch, nadšení, radost…

A dnes první adventní neděle.

Opět jsme vystupovali jako „Zpívá celá rodina“ na rozsvícení vánočního stromečku v naší vísce střediskové… Jarda hrál na kytraru, já s Gabčou na flétny, zpěv obstaraly ženy: já, Gabča, Monča. Lukášek se občas mihl, aby se přidal s rolničkami, Petr byl v roli hlídajícího a pozorovatele…

Bylo to moc fajn. Nevím, jestli úspěch, protože docela dost lidí místo zpěvu a naslouchání se hlasitě bavilo, ale my jsme si to užili.

Doma nás čekalo rozsvěcení adventního svícnu. 

Lukášek od rána hořel nedočkavostí.

Svícen jsem ještě připravený neměla, ale v sezónních krabicích se dá najít ledacos…

V krabici se svíčkami se našly právě čtyři nové různě velké a tlusté nádherné svíčky, každá jiná, ale spolu ladící…

Věneček mi zbyl od vytváření výzdoby na Dušičky. Byl původně určen na dveře, ale ještě jsem ho nestihla dodělat…

A další dekorace byly z adventního věnce od Hedviky, žačky z Třebonína.

Dali jsem se s radostí do tvoření. Svíčky k sobě do věnečku… K tomu by se mohla hodit i skleněná miska, praktická to záležitost pro padající jehličí a případné přesuny věnce…

Na věneček se hodí drobné ozdobičky… Lukášek ještě nastrkal sušené růžičky mezi svíčky, Gabča upravila rolničky a svícen byl během několika minut připraven k rozsvícení…

Tak, další zázrak je na světě…

Kdo by to byl řekl, že během chviličky stvoříme něco tak krásného… A co teprve, když se rozsvítí první svíce. Prý symbol naděje…

Sesedli jsme se v obýváku do naší letité sedačky. Společně strávený čas k popovídání v záři plamene svíčky byl velmi milý a uklidňující. Témata se stáčela k vánočním dárkům, přáním, zahráli jsme si pár her, zazpívali koledy, vzpomněli i na ty, co už nejsou mezi námi, připomněli si Dary, které máme a které využíváme… ♥

Tak už je to tady- ADVENT.

Každý rok jiný. V nastavení, atmosféře, okolnostech…

A přesto v mnohém stejný: stále jsme spolu a užíváme si předvánočního času…

Máte to taky tak?

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit