Absurdistán každodennosti

To, co se děje, již dávno přesáhlo zdravou míru. Absurdistán dosahuje obludných rozměrů, patologické a psychopatické tendence jsou prezentovány jako zdraví prospěšné. Zneužil se čistý úmysl, lidská solidarita, věda. Manipuluje se strachem, čísly. Diskriminační praktiky posílené váhou povinných opatření jasně rozdělují lidi na nenávistné, nesmiřitelné tábory. Mediální prostor stále křičí jednostranná propagandistická hesla. Cenzura neumožňuje vyváženou diskusi, kultivované hledání řešení v názorové pestrosti. Proto se pořádají různé protestní akce, demonstrace, pochody, setkávají se lidé, hledají cesty, jak normálně, zdravěji žít. Na celém světě se lidé bouří. Jen se o tom ve veřejnoprávních médiích nemluví. Nebo jen okrajově.

Nastal chaos, vytvořilo se prostředí útlaku, sociální a duševní potřeby nejsou naplňovány. Společnost se rozhodla přijmout cesty záchrany před smrtí za každou cenu. Tak moc se bojíme smrti, že jsme přestali žít.

Nemoci tu byly, jsou a budou. Život je rizikový. Živý lidský kontakt s sebou nese riziko nákazy čímkoliv. Bezpříznakový jedinec ale představuje minimální hrozbu, sterilní nebude nikdy. Leda v lahvi desinfekce. Smrt je jedinou jistotou pozemského žití. Kvalita našeho života se odvíjí od toho, zda jsme se postavili do role oběti, nebo tvůrce.

Odmítám hrát roli oběti. Odmítám hrát hru covidfašismu. Stále mám možnost svobodné volby, ač je prostředí nastaveno diskriminačně. Nesouhlasím s jedinou možnou cestou záchrany formou nesmyslných povinných opatření. A vysvětlím proč.

Žijeme v době 21. století, kdy je teplá voda, splachovací záchod, stravovací možnosti, bezvadná zdravotní, sociální péče, kulturní zázemí, společenské, sportovní a pracovní nastavení přirozenou součástí běžného života. Standardem. Každodenní život se díky vědeckému pokroku zjednodušil, zlepšil, prodloužila se i délka života. Přesto se bojíme nemoci více než dříve. Protože jsme se díky zlepšení životního stylu přestali setkávat se smrtí člověka tváří v tvář. Uvěřili jsme, že smrt se dá zahnat do kouta. Když přišla nová nemoc, přišla hrozba smrti. Ač byla hrozba minimální a epidemie nikdy nebyla vyhlášena KHS, protože počty mrtvých nikdy nedosáhly statusu pandemie, bylo přirozené, že člověk hledal cesty ochrany a že se obrátil na lékařské odborníky, autority a důvěřoval jejich znalostem, zkušenosti, čistým úmyslům.

Ukázalo se ale, že veřejně působící autority selhaly. Někteří neúmyslně, jiní ve střetu zájmů. Mnozí se zaprodali. Profitují v prodeji s ochrannými pomůckami, testy, očkováním. Je v jejich obchodním zájmu propagovat povinné nošení roušek, testování, očkování. Tato plošná povinná opatření a omezení ale ruinují naši ekonomiku, životy živnostníků, osudy jednotlivých rodin, dětské duše. Dotýkají se celého společenského systému, narušují pohodové nastavení budoucnosti.

Tito odborníci nemají moji důvěru, protože nepřiznali chybu. Stále propagují opatření, která dlouhodobým užíváním ohrožují veřejné zdraví. Proto zde vyslovuji jasné STOP. Je potřeba postavit všechna opatření do roviny dobrovolnosti, je načase, aby každý převzal zodpovědnost za své zdraví do svých rukou.

ROUŠKY

Je dokázáno, že dlouhodobé povinné nošení roušek poškozuje zdraví. Způsobuje dýchací, kožní a psychické problémy. Účinnost není tak výrazná, jak se předpokládalo, odvíjí se od správné manipulace a kvality roušek. Česká obchodní inspekce stále odhaluje, že většina z běžně prodávaných roušek nevyhovují normám, jsou zdravotně závadné. Děti nejsou schopny správně manipulovat s rouškami, ani mnozí dospělí. Sociálně je rouška patologický návyk. Malé děti se potřebují učit z mimiky dospělého, aby se naučily číst řeč těla. Absence úsměvu při vzájemných setkáváních může mít mnohem hlubší dosahy, než si dokážeme představit. Artikulačně je nošení roušek nevhodné. Lidé s virovou náloží nošením roušky mohou u sebe výrazně zhoršit průběh onemocnění. Ochrana sebe i ostatních je sporná. Množství virové nálože u bezpříznakových jedinců bývá malé.

Může být proto vymáhána povinnost nošení roušek?

Může proto někdo vyhrožovat studentům, že pokud nebudou nosit roušky na chodbách, mohou být podmínečně vyloučeni ze studia?

Chceme budoucnost, kde jsou roušky standardem?

Roušky patří do prašného prostředí, jako prostředek ochrany před prskáním příznakového, na dobu nezbytně nutnou v kontaktu s ostatními, na chirurgické sály jako ochrana pro otevřené rány.

TESTOVÁNÍ

Žádné testování nebylo a není určeno pro plošná hromadná povinná testování bezpříznakových jedinců. Kvalita testů se odvíjí od jejich senzitivity a specificity, schopnosti rozpoznat skutečně nemocné osoby od osoby, která nemocná není. Pokus se ale testují osoby převážně zdravé, postrádá vše smysl. PCR testy jsou velmi citlivé, antigenní testy zase nepřesné, představují riziko falešné pozitivity.

Pozitivita testu prováděných u bezpříznakových jedinců nevypovídá nic o tom, zda jsou infekční, či nemocní, pouze zda se s virem setkali. Až skutečné projevy nemoci, či krevní rozbor mohou odhalit, zda je člověk nemocný. A příznaky většinou určují množství virové nálože. Velké množství lidí navíc prodělalo nemoc bezpříznakově, a získali tak komplexnější, na míru šitou imunitu. Přesto se prodělaná nemoc potvrzená krevním rozborem neuznává a imunita člověka po prodělané nemoci potvrzené testem je formálně časově limitována, ale imunita získaná po očkování, byla dlouho časově neomezena a stále je brána jako lepší, než přirozeně získaná, ač je vědecky i v praxi dokázáno, že tomu tak není. Nedává to smysl.

Čísla pozitivních jsou získávána povinností plošných testů, vytvářejí statistiky šířící strach a obhajují nikdy nekončící povinná opatření.

Testování bezpříznakových je zbytečné plýtvání peněz, ohniska stejně neodhalí, vytváří stres karanténních opatření a trasování, učí děti nesprávným návykům. Nechceme budoucnost, kdy se každodenní test na aktuálně kolující nemoc stane běžnou součástí života.

Mohou být děti, jejichž rodiče odmítají povinné testování ve školách, separovány, nuceny nosit roušky, jíst mimo kolektiv, nedotýkat se ostatních, nezpívat, nesportovat a nejlépe užívat vlastní separované WC?

Vraťme testy pro diagnostiku příznakovým pacientům a nepříznakovým jen pro občasné preventivní prohlídky.

OČKOVÁNÍ

Každé (i dětské) očkování by mělo být postaveno do roviny naprosté dobrovolnosti, protože se jedná o invazivní nepřirozený zákrok do lidského těla. Nesmí být ani vynucováno diskriminačními praktikami a jakkoliv bonusováno. K takovému zákroku je potřeba plný dobrovolný a informovaný souhlas dle Ústavy, Úmluvy o biomedicíně, i na základě doporučení Rady Evropy. Ještě vloni všichni poslanci a senátoři i vládní představitelé jednoznačně tvrdili, že nikdy zde nenastane povinnost, covid pasy jsou dezinformace a hoax a nikdo nebude nikdy vynucovat, ani bonusovat očkování, protože se jedná o podmínečně schválenou vakcínu.

Většinu vakcín lze označit za genovou terapii, jejich studie budou ukončeny v roce 2022 a 2023. NIKDO tedy nemůže znát dlouhodobý možný dopad na lidský organismus. Pouze se předpokládá, že budou bezpečné, protože i dětské očkování je dlouhodobě bezpečné. A zde je základ chybného předpokladu. Bezpečnost dětského očkování z dlouhodobého hlediska také není podloženo studiemi.

Podhlášenost NÚ je vysoká- hlásí se 1-5% skutečných NÚ, i dokazování časové kauzality je obtížné, natož příčinné. A přitom skutečných příběhů vážných NÚ je mnoho. Jak v dětském očkování (brožury Rozalia), tak v očkování na covid (úmrtí sportovců, záněty srdečního svalu, hormonální poruchy, autoimunitní onemocnění, poruchy krve, bolesti hlavy, poruchy paměti…). Samozřejmě i projevy a dopady samotné nemoci mohou být vážné a fatální. Ohledně statistik se však nikdy nedozvíme, kolik smrti bylo na/s covidem, vzhledem k dalším přidruženým komorbiditám, nevhodné lékařské péči, sociálnímu a psychickému strádání, finanční výhodnosti pozitivních v evidenci nemocných a naopak kolik smrti bylo na/s očkováním.

Je přirozené, že nejdeme smrti vstříc, snažíme se žít co nejzdravěji, podporovat imunitu a hledáme cesty, jak žít co nejdéle kvalitní plnohodnotný naplněný život. Přesto smrt přichází v každém věku a její pravděpodobnost s vysokým věkem stoupá. Když přijde, tak to pozůstalé bolí. Umíme se připravit na smrt? Umíme ji přijmout? Jde to?

Proto vidina ochrany před nakažením, hospitalizací a smrtí očkováním byla mnohými přijata velmi nadšeně.

Ukazuje se ale, že je to mylný slib. Vize vymýcení mutujícího viru s hostiteli ve zvířecí říši očkováním však byla od začátku jasně v rovině utopie, proto je zarážející, že odborníci propagující tuto cestu jsou stále v poradním vládním kruh (Sníh, MeSeS). Stejně tak nesmyslné je i vytvoření kolektivní imunity na mutující vir prostřednictvím očkování. Nejvíc posilují naši kolektivní imunitu jedinci, kteří nemoc přirozeně překonali. Nadějí jsou naše děti, pro které je rýmový virus přirozenou infekcí a jejich imunita je připravena se s ním potkávat a hravě ho překonávat. Existují samozřejmě i výjimky, které potvrzují pravidlo, na jejichž základě by se neměli diskriminovat zdraví lidé.

Předpokládalo se, že očkování zaručuje bezinfekčnost. Lidé se očkovali, aby ochránili druhé. Je to pravda?

Předpokládalo se, že očkování zaručuje ochranu před nemocí, hospitalizací a smrtí na nemoc. Je to pravda?

Předpokládalo se, že očkování je dlouhodobé, komplexní, zajišťuje ochranu před mutacemi. Je to pravda?

Předpokládalo se, že očkování je bezpečné. Ale vážné nežádoucí účinky končící i smrtí jsou zamlčované.

Pokud není očkování dlouhodobé (udává se účinnost 10 týdnů), nezaručuje bezinfekčnost (lidé nesmí mít benefity z lživého předpokladu), nezaručuje komplexní ochranu a vyžaduje nutnost se pravidelně přeočkovávat bez znalosti dopadů opakované vakcinace, nemůže být POVINNĚ NAŘIZOVÁNO ani DOPORUČOVÁNO NEETICKÝMI PRAKTIKAMI.

(Státy s vysokou proočkovaností více dávkami zažívají další vlny hospitalizovaných v nemocnicích. Očkování tudíž není cestou ochrany.)

Dlouhodobé dopady neznámé. NÚ časté, ale nehlášené.

V otázce očkování je nutno si položit 3 základní otázky Dr. Zelenko:

Potřebujeme ho?

Je účinné?

Je bezpečné?

Může ho někdo povinně nařizovat a diskriminovat ty, kteří nejsou očkováni? Tlačit do očkování děti, těhotné a zdravé lidi?

Všechny předpoklady ohledně očkování byly mylné. Studie se mýlily. Lidé se mýlili. Chybovat je lidské. Chybu však nepřiznal nikdo. A navíc se stále pokračuje v diskriminačních praktikách a nelogických nařízeních. Ti, kteří pokládají kritické otázky, jsou označeni za dezinformátory, zesměšněni a uráženi. I vědecké kapacity typu Beran, Turánek, Peková…

Zodpovědnosti za vakcínu se výrobce zřekl. Smlouvy s výrobcem nejsou transparentní. ČR uzavřela smlouvu na odběr vakcín v celkové hodnotě 900 000 měsíčně. Za přísných podmínek.

Ochrana veřejného zdraví se stala záminkou pro svévolné uplatňování moci formou nesmyslných absurdních povinných nařízení zasahujících do zdravého chodu společnosti i samotného lidství- zdraví tělesného, sociálního i duševního. Stáváme se svědky, kdy se z nelogických tendencí dělá standard a zvyklost, kdy se v systémech posilují nefunkční patologické vzorce a zdravá nastavení se likvidují.

Díky tomuto chaosu si můžeme uvědomit, co je zdravé, zkušenostmi ověřené, funkční a co je nemocné, co selhává a potřebuje změnit a uzdravit.

Máme jedinečnou možnost poznat, kdo zneužil své moci a autority, kdo dlouhodobě lže, podvádí, je ve střetu zájmů, chová se nelidsky a sobecky.

Máme jedinečnou možnost navrátit věcem, procesům, systémům zdravý řád, zdravou míru a hluboký smysl. Navrátit do veřejného procesu kultivovanou diskusi, vyvážené zpravodajství s váženými odborníky s hlasy oponentů. Pouze plná informovanost s jasným pojmenováním rizik na všech stranách může vést ke skutečně svobodné volbě.

Boj s nemocí se stal prosazováním jediné možné cesty, která je založena na povinných opatřeních: desinfekci, rozestupech, zákazech vstupu, rouškování, testování a očkování. Všechna tato opatření byla zneužita: nedají se nařizovat dlouhodobě bez podloženého zdůvodnění, dlouhodobě vynucovaná škodí zdraví a vytvářejí patologické návyky do budoucna, což je velmi citlivé u našich dětí.

Navraťme věcem zdravý význam. Nerozdělujme lidi na kasty. Místo dezinfekce zvolme teplou vodu a mýdlo, při příznacích nemoci zůstaňme doma, smrkejme a kýchejme do kapesníků, zhluboka dýchejme a posilujme vitální kapacitu plic zpěvem, sportem, pohybem, testujme pouze příznakové a v očkování zachovejme dobrovolnost.

Než se promění společenská situace, zachovejme zdravou lidskost. Buďme k sobě laskaví, respektujme lidskou důstojnost, netolerujme, ani nepodporujme bezpráví. To, co je patologické a nesmyslné, odmítejme dělat. Navraťme povoláním jejich podstatu: učitelé mají učit, ne testovat, lékaři léčit, ale ne telefonicky, inspirovat se alternativami, policie chránit a udržovat pořádek směřující k lidskosti, soudci soudit, politici sloužit lidu a naslouchat jejich hlasu. Náš hlas zde je silný, pravdivý a má právo být vyslyšen.

Děkuji všem, co slyší volání po lidské důstojnosti, po uzdravení věcí absurdních.

Kdo způsobil, že i sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy? Pojďme říci králi, že král je nahý. Nebojme se ukázat na nesmyslnost. Pracovní karanténa, vydávání pracovní neschopnosti zaměstnavatelem, zakázání adventních trhů, časová omezení vycházení, stále neomezeně otevřená nákupní centra… Toto vše ukazuje na to, že o veřejné zdraví vůbec nejde a vir není tak smrtelný a nebezpečný…

Základem je myslet jasně s otevřeným srdcem a konat s dobrou vůlí s čistými úmysly. Klást otázky, hledat odpovědi a důvěřovat autoritám nejvyšším- Bohu, Zemi, lidskosti, lásce…

Děkuji za naši lidskost.

UČÍME SE SPOLEČNĚ. KAŽDÝ DEN. PO CELÝ ŽIVOT.

Mgr. Jana Tlapová

Mgr. Jana Tlapová
Jsem neobyčejně obyčejná žena. Vyjímečný originál. Jako každý z Vás. ;-) Rozhodla jsem se stát tvůrcem svého života v respektu s plánem vesmírné režie. UČÍME SE SPOLEČNĚ. Každý den. Po celý život. Moji největší učitelé jsou mí nejbližší. Vytvářím svobodný zodpovědný prostor pro inspiraci a učení dětí a dospělých. Vymyslela jsem a v praxi praktikovala výukové materiály nejen pro prvopočáteční čtení a psaní:Písmenkové básničky >>- originální sada pracovních listů celé abecedy v obrázku, verši i psaní, vhodná k učení i hraní, rozmanité pohádky >> a sešity k psaní i malování: NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY>> a NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY- varianta Vyrob si sám>> Zajímá Vás více? Budeme se navzájem inspirovat svými osobními příběhy a zkušenostmi? Připojíte se? Můj příběh si přečtete zde>>
Komentáře