Jiné úhly pohledu v praxi, aneb trhání, trhání, všechny smutky zahání…

Začaly prázdniny, léto v plném proudu…

Děti pobíhají po zahradě, koupou se v bazénu a honí je mlsná…

Uděláme si koktejl… Nebo tříšť… Jo!!!

„Peťo, natrhej jahody, já připravím led,“ rozděluje instrukce jedenáctiletá dcera Gábinka.

Pětiletý Lukášek pobíhá mezi oběma a snaží se být nápomocný. Těší se na laskominu.

Za chvíli slyším volat šestnáctiletého Petra: „Mami, půjdeš mi pomoct?“

Kouknu z okna.

Petrovi se povedlo natrhat mističku, víc už se mu ale nechce…

Na jejich tříšť to stačí.

Posílám ho s miskou do kuchyně a sama se skláním k jahodám.

Nádhera, kolik se jich letos urodilo…

Rozhrnuji listy a s radostí trhám voňavé plody.

Postupuji systematicky a užívám si nalézání drobných i větších červených darů.

Uvědomuji si, že právě zažívám praktikování jiných úhlů pohledu v praxi každodenní reality.

Je nádherné vnímat, jak se můj pohled odráží v nalézání plodů.

Udělám krok stranou a vidím nové jahody.

Vím, že pokud by se mnou trhal manžel, nalezne i po mém trhání zapomenuté perly…

Jiné úhly pohledu v praxi…

Stačí poodstoupit a s pokorou hledat, zkoumat terén a radovat se z nově nalezených…

Taková drobná pochopená a praktikovaná souvislost a cítím se hned skvěle…

Jak málo mi stačí ke štěstí… 😉

Nebo se můžu rozčilovat a vztekat, cože to mám na práci. Být nervózní, unavená, nesoustředěná, nazlobená…

Já si to ale užívám.

S láskou trhám plody a děkuji za tyto Dary naší zahrádky.

Potěší mne, děti, naše bříška… I oči… Možná tento příběh i Vás…

A jak to máte Vy?

Také s radostí sklízíte Dary naší přírody a užíváte si objevování nových úhlů pohledu?

Uložit

Uložit