Aktuální nabídka: ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ- předvánoční sladění se dětí a rodičů v příběhu, obrazech a tvořivé inspiraci

8.12.- svátek slaví Květoslava

Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…

OBILÍ, SEMENA

„Ze zrna chléb a v zrnu slunce zář

a sluncem na nás hledí Boží tvář.

Tak v plodinách Země zraje Boží jas.

Nechť zraje i ve mně a ve všech z nás.“

Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu sklizně, zrna, pečení Vašeho dnešního prožívání? Měli jste dnes něco sladkého? Vzpomněli jste na průpověď k zrnu? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.
Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování. 

ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců

………………………………………………………………………………………….

Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..

světem- věčným věkem- s radostným poskokem.

Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,

v poznání dozrají, tajemství prožijí…

V tento magický adventní čas

budou putovat každý den zas a zas.

Kam je cesta zavede?

Kdopak je povede?

Co objeví?

Co zůstane skryto?

Každý dostane, co zaslouží,

není nám to líto.

Světlo na obzoru udává směr,

vše, co prožijí, dá nový rozměr,

rozšíří barevnější obzory,

pohledy na tvory (i potvory)…

Nechť je společně strávený čas

propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,

když tvoříme pohodu v nitru,

snad včas, v ten pokojný adventní čas.

Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů

uchová voňavou vzpomínku laskavých snů

a vše, co vznikne v lásce objevného putování,

stane se realitou, nebude to zdání…

Boží láska je tu s námi bez přestání

a všechny nás chrání…

♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování
Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná“…?
Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.

8.12.- osmý adventní den- svátek slaví Květoslava

Rozhodli se vydat směrem k lesu. Na kraji zjistili, že je velmi hustý. Přesto vstoupili dovnitř. Větve stromů je šlehaly do tváře, kmeny byly občas tak blízko u sebe, že projít mezi nimi nebylo úplně snadné. Když se jim do cesty připletl trnitý keř, hledali, kudy dál, aby se nezranili. Čím hlouběji šli, tím temnější prostředí nacházeli. Prapodivná zapraskání v nich často vyvolávala paniku a strach. Každý krok zvažovali, ale směr zde světlo neurčovalo, protože zde nebylo.

„Nebloudíme stále v kruhu?“ zeptala se Josefa Marie. Byla už velmi unavená, tvář měla obsypanou krůpějemi krve  z trnitého porostu, ruce zemdlelé. Byl znát, že by ráda spočinula a načerpala síly. Nebylo však kde.

Marie pohlédla na ostatní. I u nich bylo v tváři možné vyčíst únavu a vyčerpání. Pochodují už dlouho a příznivé místo k odpočinku stále nenacházejí. Asi zabloudili…

V dálce uslyšeli vlčí vytí.

Co teď?

Není zde žádné místo, kde je možné rozdělat oheň a spočinout, žádná mýtina, planina, louka hodná k odpočinku, ani jeskyně vhodná k úkrytu. Vůkol všude jsou jen samé větve a kmeny stromů, bez prostoru k zastavení.

Josef se cítil bezradně. Nekonečná cesta, husté stromy, nebezpečné šlahouny větví, přibližující se vlčí vytí, to vše tvořilo obtížně řešitelnou situaci. Co teď?

Hůl se mu zapletla do větvoví. Větve mu s trhnutím málem vyšlehly oko. Náhlá bolest ho ale probudila a i když slunce v hustém porostu vidět nebylo, vysvitlo v jeho myšlenkách, zrodil se nápad! Vzpomínka na slova stařenky mu ukázala řešení. V hlavě a srdci mu zněla ozvěna jejích slov: „Tento dar Vám poskytne oporu při chůzi, ochranu před nepřáteli a pokud s holí třikrát do země v nouzi zaťukáš, pomoci se Ti dostane kdekoliv.“

Nepřátelské vytí vlků zesílilo, ozvalo se blíž než předtím. Nebylo proč otálet.

Josef vzal hůl a třikrát s ní do země zaťukal.

V tom okamžiku se stromy rozestoupily, vytvořila se alej vedoucí až na mýtinu. Naskytl se jim pohled na louku plnou pařezů, prostor je oslnil svou prosvětleností, přestože kolem stála hustá hradba z vysokých stromů, slunce se pomalu blížilo k západu a jeho svit už neměl záři jako v poledne. V porovnání s tmavým hustým lesem působila tato mýtina jako rozsvícená lampa v noční místnosti. Uprostřed prostranství bylo ohniště a trůnil zde obrovský dutý strom. Jeho kmen byl tak rozlehlý, že se do něj všichni vešli a mohl poskytnout ochranu před vlčí smečkou a místo k odpočinku. Všichni zajásali. Byli už unavení z náročného cestování.

Touhu si odpočinout odehnalo vlčí zavytí.

„Co budeme dělat?“ ptali se …………………………………………………………………………..

„Je potřeba rozdělat oheň, k němu se vlci nepřiblíží,“ zavelel Josef.

Vedle ohniště leželo pár suchých březových větví, stačilo jen porovnat kameny a ……………………………………………………….  s Josefovou pomocí vykouzlili pomocí kamenů z křemene jiskru, která zažehla oheň ochrany, ohřátí, naděje, zklidnění emocí i návratu dobré mysli. Marie vytáhla z uzlíčku buchty od sedláka. Vidina sladkého na jazyku všem rozjasnila tvář a výrazně zlepšila náladu.

„Smráká se, připravme se k přespání v dutině, potřebujeme načerpat síly, brzy ráno musíme  vyrazit a jít dál. Před vlky jsme v bezpečí, podaří-li se nám udržet oheň po celou noc. Navrhuju u něj držet stráž, střídat se tak, aby se všichni vyspali, ale oheň nevyhasl. Abychom měli co přikládat, musíme teď udělat dostatečné zásoby větví.“

Všichni souhlasně pokývali hlavou a dali se do práce. Všude kolem se povalovaly zbytky z pokácených stromů, nemuseli chodit daleko. Za chvíli byla u ohniště velká hromada větví a suchých kmenů stromů. Topiva bylo dost na celou noc.

Poutníci si rozdělili pořadí hlídky, s pohledem na noční oblohu zrekapitulovali svůj den, vše , co zažili, pomodlili se  a šli spát do dutiny stromu. Ráno moudřejší večera. Spánkem načerpají síly a zítra se jim snad podaří najít cestu z lesa ven. S touto prosbou všichni, až na jednoho hlídače u ohně, usnuli.

Dobrou noc, ……………………………………………………………., sladké sny, načerpejte síly.

„Koruna králi na hlavě září, 

koruna větví se proplétá v nebeské záři,

větví se v touze dotknout se záře Slunce i hvězd,

sytí pak oheň, co dokáže nás chránit a v noci vést.

Kmen rovný je, v přímosti se tyčí,

propojuje dva světy, jako hůl i palivo strach ze tmy ničí.“

NÁPADY NA TVOŘENÍ, TÉMA K ZAMYŠLENÍ

Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.

Větve stromů tvoří korunu, která je prý stejně velká jako kořeny. Dotýkají se hořejšího světelného světa. Sluneční žár na konečky větví působí, stín koruny poskytuje lidem ochranu před horkem a prostor k odpočinku. Ve větvích koruny život hmyzu, ptactva žije. Strom tak promlouvá svým zpěvem. Každá koruna má jiný tvar, jinak rozložitá je. Důležité je, zda strom stojí osamoceně, nebo je součástí hustého lesa.

Stříháním větví stromů sadař strom tvaruje a tato jeho dovednost se odráží i na budoucí úrodě.

Větve poskytují materiál pro oheň, stejně tak kmen.

Kmen i zdrojem dřeva k tvoření je. Fošny a trámy se z něho dělají, krovy vytvářejí, nábytek vyrábí.  Snadné je vykácet, avšak než strom statný naroste, mnoho let to trvá. Vzpomínka na každý rok se v letokruhu skrývá. Jaké bylo počasí, kolik síly nabral, zda škůdce zde byl.

Dutiny ve stromech poskytují obydlí mnohým živočichům, v našem příběhu i lidem. Kůra každého stromu tvoří jedinečný otisk, jako lidský otisk prstů.

V mnoha ohledech je obraz stromu podobný člověku. Jaké paralely, podobenství člověka a stromu ještě vnímáte?

Co Vás napadá při pohledu do koruny stromů?

Obejmuli jste někdy na procházce stromy a na jaře poslouchaly znovu se probouzející mízu?

Jděte na procházku a obejměte stromy. S poděkováním, modlitbou. Nyní odpočívají a jejich síla se v kořenech skrývá, ale třeba i tak se k vám rozhodnou promluvit.

Vezměte si s sebou zahradnické nůžky a nastříhejte si větvičky. Poděkujte stromům za jejich větve, z kterých si doma můžete vyrobit věnec na dveře, na stůl nebo věneček na hrob Vašich předků. Nebo stačí dát větve do vázy na stůl a těšit se jejich vůně jehličí.

Pokud ustřihnete březové větve, lze jejich pouhým zatočením a svázáním pomocí provázku, nebo drátku, vyrobit čerta. Z kmenů břízy lze také vyrobit anděl, nebo svícen.

Kreativní dekoraci z březových kmenů lze najít zde.

Podívejte se na film Muž, který sázel stromy dle stejnojmenné knihy.

8.12. VĚTVE A KMENY

„Koruna králi na hlavě září, 

koruna větví se proplétá v nebeské záři,

větví se v touze dotknout se záře Slunce i hvězd,

sytí pak oheň, co dokáže nás chránit a v noci vést.

Kmen rovný je, v přímosti se tyčí,

propojuje dva světy, jako hůl i palivo strach ze tmy ničí.“

Rekapitulace inspirativních úkolů, co vše můžete udělat, aneb nalaďte se, vyberte si a čiňte:

  • Zamyslet se nad podobenstvím stromu a člověka, významem koruny stromu.
  • Na procházce pozorovat koruny stromů, obejmout kmen, poděkovat.
  • Provést řez větví stromu.
  • Z nastříhaných větví jehličnanů zhotovit vonící dekoraci.
  • Z nastříhaných větví břízy zhotovit čerta, z březového kmene anděla.
  • Vybarvit si omalovánku stromu.
  • Podívat se na kreslený film Muž, který sázel stromy, nebo si přečíst stejnojmennou knihu.

Krásný osmý adventní den.

Mgr. Jana Tlapová
Jsem neobyčejně obyčejná žena. Vyjímečný originál. Jako každý z Vás. ;-) Rozhodla jsem se stát tvůrcem svého života v respektu s plánem vesmírné režie. UČÍME SE SPOLEČNĚ. Každý den. Po celý život. Moji největší učitelé jsou mí nejbližší. Vytvářím svobodný zodpovědný prostor pro inspiraci a učení dětí a dospělých. Vymyslela jsem a v praxi praktikovala výukové matariály nejen pro prvopočáteční čtení a psaní:Písmenkové básničky >>- originální sada pracovních listů celé abecedy v obrázku, verši i psaní, vhodná k učení i hraní, rozmanité pohádky >> a sešity k psaní i malování: NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY>> a NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY- varianta Vyrob si sám>> Zajímá Vás více? Budeme se navzájem inspirovat svými osobními příběhy a zkušenostmi? Připojíte se? Můj příběh si přečtete zde>>
Komentáře