15.12.- svátek slaví Radan/ Radana

Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…

VEVERKA- drobní hbití živočichové, hlodavci

„Nazrzlý kožíšek, ocásek huňatý,

před skokem odvahy v kůře drápky zaťaty.

V radostném pohybu objevuje zem i korunu stromů,

jiskrná očka tajemství spatří, zásoby udělá, pak vrací se domů.“

Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu s veverkou, hbitým pohybem, zásobami, rovnováhou Vašeho dnešního prožívání? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.

Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování.

ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců

………………………………………………

Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..

světem- věčným věkem- s radostným poskokem.

Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,

v poznání dozrají, tajemství prožijí…

V tento magický adventní čas

budou putovat každý den zas a zas.

Kam je cesta zavede?

Kdopak je povede?

Co objeví?

Co zůstane skryto?

Každý dostane, co zaslouží,

není nám to líto.

Světlo na obzoru udává směr,

vše, co prožijí, dá nový rozměr,

rozšíří barevnější obzory,

pohledy na tvory (i potvory)…

Nechť je společně strávený čas

propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,

když tvoříme pohodu v nitru,

snad včas, v ten pokojný adventní čas.

Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů

uchová voňavou vzpomínku laskavých snů

a vše, co vznikne v lásce objevného putování,

stane se realitou, nebude to zdání…

Boží láska je tu s námi bez přestání

a všechny nás chrání…

♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování

Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná"…?

Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.

15.12.- patnáctý adventní den- svátek slaví Radan/ Radana

Hlasitý lomoz sílil. Praskání větví prozrazovalo, že se blíží něco většího. Neznělo to však jako běžící zvíře, kroky byly těžkopádnější, funění je provázelo…

Bylo to stále blíž a blíž…

Křoví se rozhrnulo … a … objevila se hlava malého býčka.

…………………………………………………….. nejprve vydechli uvolněním, pak se v nádechu objevil trošku strach z tak velkého zvířete a jeho rohů. Vše se ale rozplynulo v okamžiku, kdy pohlédli býčkovi do očí. Tak krásné bezelstné oko ještě nikdy neviděli. Hned si zamilovali nádherné husté řasy a laskavý pohled.

Býček přišel ještě blíž a nechal se pohladit. Travnatý porost, na kterém stáli, ho nalákal. S chutí spásal zelenou trávu a vesele mrskal ocasem.

Všichni čekali, že se za chvíli objeví jeho majitel. Nestalo se tak. Rozhodli se proto s býčkem putovat dál a v nejbližší vesnici se zeptat, zda někomu neschází.

Josef se zaradoval, konečně mohl poskytnout Marii trochu odpočinku a pohodlí při cestování. „Býčku, unese Tvůj silný hřbet mojí milovanou i s plodem naší lásky?“ zeptal se laskavě. Býček odpověděl souhlasným zabučením a pokývnutím hlavy naznačil, aby k Marii přisedl i on, Josef.

Josef se chvilku ošíval, nechtěl býčka zatěžovat více, než je zdrávo, ale rohy ho k nasednutí razantně postrčily… A tak se vydali na cestu: býček s Marií a Josefem na zádech, vedle šli ………………………………………………………………

Po chvíli cesty potkali skupinku venkovanů. Rozhazovali rukama a hlasitě se podivovali. „Že by poznali svého býčka?“ napadlo ……………………………………………………………….

Kdepak. Býček jim nepatřil, ale lidé se rozčilovali nad tím, že dospělí se vezou a děti nechají jít pěšky. „Copak je to za přístup?“ divili se. „Dětské nožičky jsou drobounké, sotva stíhají býčímu tempu a velcí se vezou! Že se nestydíte!“ obraceli se s výčitkou na Marii s Josefem.

Marie omluvně sklonila hlavu a poprosila Josefa, jestli by ji nepomohl dolů. „Víš co, Josefe? Možná mají pravdu. Vyzdvihni nahoru místo nás ………………………………………“

A jak řekla, tak Josef udělal. Tentokrát se vezli …………………………………………………… a Josef s Marií kráčeli vedle.

Netrvalo dlouho a potkali jinou skupinu místních. Ta se tentokrát mračila na ………………………………………… : „Děti se vezou a dospělé nechají jít pěšky? Hanba jim!“

…………………………………………….. se na sebe rozpačitě podívali. Tváře jim zčervenaly a nohy rychle dopadly nazpět na zem. Na hřbetě býčka už nechtěl jet nikdo. A tak výprava pokračovala celá pěšmo až k malé vesničce, kde se pár sedláků na okraji smíchy popadali za břicha: „Vidíte ty blázny? Mají býčka a nikdo na něm nesedí! Tomu říkáme pošetilost!“

Hlasitý výsměch všechny zarazil. Ať dělali, co dělali, vše sklidilo odsouzení. Nezbylo, než se přidat ke smíchu a z posměchu tak vytvořit smích pochopení, že zavděčit se druhým možné není…

A protože se k býčkovi nikdo nehlásil a všichni v sobě našli zalíbení, rozrostla se naše výprava o dalšího člena milého rohatého stvoření.

„Býčí rohy strach nahánět mohou,

kopnout vás může statnou nohou,

v laskavých očích však spatříte lad,

skamarádíte se spolu snad.“

NÁPADY NA TVOŘENÍ, TÉMA K ZAMYŠLENÍ

Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.

Mít sílu jako býk, ubránit se, nebo naopak hněvem zaplát. Copak ve Vás hněv vyvolá? Co ho naopak zkrotí? Máte dostatek sil? Cvičíte své tělo? Kde načerpáte nové energii, obnovíte vitalitu? Jaké činnosti jsou Vašimi „nakopávači“?

Zkoušeli jste někdy „býčí zápasy“- shazovat se a trénovat rovnováhu? Stoupněte si naproti sobě, dlaně dejte na dlaně a pokuste se přetlačovat. Kdo se vychýlí a neudrží rovnováhu, ten „prohrál“. Podobně můžete vyzkoušet na procházce na kládě stromu, obrubníku… V létě zase na zádech druhého ve vodě.

Procvičte si své tělo, udělejte rozcvičku, protáhněte paže, ohněte trup…

Zahrajte si na toreadora- jeden má červený šátek, druhý se jako býk proti šátku rozběhne a v okamžiku střetu se šátkem se uhne…

Kdo se „zabýčí“, ten dokáže táhnout i v těžkých chvílích až do konce. Kdy jste naposledy podobně „zabrali“? Jaké činnosti od Vás žádají velké sebezapření, úsilí a vytrvalost? Máte nějaké předsevzetí, co byste chtěli pravidelně dělat, kde se posunout, něco se naučit?

V jakých činnostech jste trpěliví? Umíte hrát společenské hry, aniž byste se rozčilovali? Umíte prohrávat? Vyberte Vaši oblíbenou hru a zahrajte si. U nás rádi hrajeme Osadníky z Katanu, Prší, žolíky, Dixit, Alhambru, kostky, halmu, piškvorky… A co Vy?

Zahrajte si „páku“.

Najděte si činnost, která vyžaduje velkou sílu tělesnou či duševní (štípání dřeva, shrnování sněhu…) a trénujte v ní své býčí nastavení.

15.12. VOLEK- pokolení KRÁVY

„Býčí rohy strach nahánět mohou,

kopnout vás může statnou nohou,

v laskavých očích však spatříte lad,

skamarádíte se spolu snad.“

Rekapitulace inspirativních úkolů, co vše můžete udělat, aneb nalaďte se, vyberte si a čiňte:

• Zamyslet se nad svou silou, hněvem, uklidněním, dočerpáním, vyčerpáním…
• Cvičit. Trénovat rovnováhu- „býčí zápasy“, hra na býka, zahrát si „páku“.
• Dotahovat věci do konce, cvičit výdrž, vytrvalost, zamyslet se nad předsevzetím.
• Umět prohrávat, nerozčilovat se- zahrát si společně oblíbenou deskovou společenskou hru.
• Vykonat činnost vyžadující velkou sílu.

Krásný patnáctý adventní den.