11.12.- svátek slaví Dana/ Danuše

Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…

LISTY, JEHLIČÍ

„Listy jsou jako lidské dlaně,

pozorně podívej se na ně,

v barevném šatu v podzimním větru tančí,

když čára jejich života se tenčí…

Místo smutku však radostnou náladu šíří,

promlouvají beze slov, v tichu šustí, duši něžně víří…“

Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu kouzelného setkání s listovou vílou stromů, čtení z dlaně a Keltského horoskopu Vašeho dnešního prožívání? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.

Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování. 

ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců

………………………………………………………………………………………….

Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..

světem- věčným věkem- s radostným poskokem.

Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,

v poznání dozrají, tajemství prožijí…

V tento magický adventní čas

budou putovat každý den zas a zas.

Kam je cesta zavede?

Kdopak je povede?

Co objeví?

Co zůstane skryto?

Každý dostane, co zaslouží,

není nám to líto.

Světlo na obzoru udává směr,

vše, co prožijí, dá nový rozměr,

rozšíří barevnější obzory,

pohledy na tvory (i potvory)…

Nechť je společně strávený čas

propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,

když tvoříme pohodu v nitru,

snad včas, v ten pokojný adventní čas.

Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů

uchová voňavou vzpomínku laskavých snů

a vše, co vznikne v lásce objevného putování,

stane se realitou, nebude to zdání…

Boží láska je tu s námi bez přestání

a všechny nás chrání…

♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování
Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná“…?
Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.

11.12.- jedenáctý adventní den- svátek slaví Dana/ Danuše

Setkání s listovou vílou stromů bylo kouzelné, tajemné, osvěžující.

Výprava se vydala putovat dál a byla zvědava, jaká další překvapení se objeví. Jejich sladění se s duchem přírody bylo tak silné, že další úchvatný zážitek přišel vzápětí.

Cesta vedla ještě chvíli krásným smíšeným lesem, ale po několika krocích kumulace stromů znenadání skončila a všichni se ocitli na louce. Tato louka však nebyla jen travnatá, byla plná pestrobarevných květů rozmanitých tvarů, barev, vůní. Zdálo se, že les a louka spolu soutěží, kdo je krásnější. Vítězem byly oba. Les svou osvěžující klidností, louka svou barevnou pestrostí.

Krásnější podívanou jste ještě nikdy neviděli.

„Jé, rozmarýn,“ zaradovala se Marie s prvním krokem vedoucím na travnatý porost bez stromů. Miluje tuhle stálezelenou keřovitou bylinku velkých darů s listy jako jehličkami a květem drobným, líbezným. Oplývá mnohými léčebnými schopnostmi. Není na světě bylina, aby na něco nebyla.

Marie se krátce zamyslela a vyslovila prosbu: „Ráda bych si z rozmarýnu upletla věneček. Běžte napřed, doženu vás!“ zavolala na ostatní. Ti jen letmo pokývali hlavou a kráčeli v úžasu barevných květů dál. Vzrušeně vykřikovali a ukazovali na květy rozmanitých barev, tvarů a vůní.

Marie se dala do práce, uvědomila si, že má ráda tuto „mořskou rosu“, jak se jí někdy říká. Miluje její silnou vůni i jemně borovicovou, nasládlou chuť. „Když se přidá k jídlu, prodlužuje jeho trvanlivost, to se nám bude hodit,“ pomyslela si. Vůně rozmarýnu ji připomněla rozmarýnovou koupel, kterou otci dělala, když ho bolely klouby. To už je dávno… Cesta, kterou se vydali, jí připadla jako věčnost. Zastesklo se jí po domově. Vybavila si všechny radostné vzpomínky, které se vázaly k tomuto místu. To bylo tenkrát, když… Její rodina…

Její rodina je ale právě teď Josef a  ………………………………………………………………… Mohla by vzpomínat dlouhé hodiny, ale to by se jí pak mohlo stát, že zůstane sama, protože se jí zbytek „rodiny“ někam ztratí, uvědomila si náhle. Ale na louce snad nebude problém je uvidět a dohnat je…

Marie se narovnala a zapátrala očima po obzoru. Oči musela přimhouřit, aby ji neoslňoval pestrobarevný květinový jas v záři slunečních paprsků. Za Marií se nacházel rozlehlý les, vracet se nikdo nechtěl, tam hledat není potřeba, ale vepředu, napravo, ani nalevo nikoho neviděla, ať se dívala sebelépe. Přitom široko daleko se rozprostírala jen louka plná barevných květů, nebyl zde vzrostlý strom, ani keř. Jen v dálce byl rozpoznatelný obrys sadu a v dalekém pozadí trůnila slabounká silueta hor.

„Kam se všichni poděli?“ pomyslela si. „Jak je mám najít?“ Otázka úleku se hned vzápětí proměnila v odpověď. V travnatém bylinném porostu byly znatelné stopy- rostliny ještě nestačily zvednout svoji hlavu v místech, kam na ně šlápla lidská noha. Vydala se tedy krok za krokem vyšlapanou cestou.

Netrvalo dlouho a zbytek výpravy objevila. Nepřivítali ji ale se slovy: „Kde jsi tak dlouho byla, Marie?“, dokonce se na ni ani nepodívali. Leželi schoulení na zemi, spící- nespící, bdící- nebdící, oči přivřené, mysl zakalená… „Co se stalo?“ ulekla se. „Ublížil jim někdo?“

Marie se podívala kolem a hned pochopila… Její nejbližší si ustlali na bílém loži- leželi v obležení rostlinky ladných tvarů, ale omamné intenzivní vůně a jedovaté chuti. Přiotrávila je krásná konvalinka. Opojná vůně bílých kalíšků paměť jejím nebližším zakalila a všechny omámila. Záhada rozluštěna.

I když ne tak docela…

Proč ale ona také nyní k ostatním na zem nepadla?

Marie si povzdychla a tento hluboký výdech s hlubokým nádechem ji odpověď přinesl. Rozmarýnová vůně ji celou zaplavila, byla blíž jejímu nosu, než zrádný konvalinkový odér!

Ne nadarmo se rozmarýnu říká „bylina vzpomínek“, lidé ji na hrob k uctění svých předků vysazují a muži, kteří se vydávají na dalekou cestu, dostávají do kapsy větévku rozmarýnu, aby nezapomněli na své drahé polovičky doma. Chvála Bohu za její sílu, že Marii na pokraji louky upoutala, k myšlence pletení věnce podnítila.

Marie s vděčností něžně rozmarýnový věnec pohladila, několik snítek rostlinky utrhla a opatrně se k ležícím druhům sklonila. Zadržela dech a rozmarýnou pod nosem nejprve Josefa pošimrala. Toho kořeněná vůně probudila, paměť mu vrátila a pomohla mu vzpomenout na to, co se předtím stalo.

Vyskočil a vzrušeně vyprávěl: „Marie, lásko moje, šli jsme pomalu a obdivovali rozmanitost květů, než jsme narazili na tento ostrůvek plný konvalinkového zvonění. Bělostná krása nás k ulehnutí a odpočinku pozvala a po chvíli do říše mámení poslala. Nebýt Tebe, naše těla by zde napospas dravé zvěři ležet zůstala a smrt by na nás asi čekala… Děkuji Ti, Marie, anděli náš,“ s políbením se rozněžnila Josefovi tvář.

Marie se usmála: „To ne mně, ale rozmarýnu poděkuj. Bez jeho síly bych i já mámení konvalinek podlehla. Pojďme ještě s jeho pomocí probrat ……………………………………………………………………………,“ vyzvala Josefa.

A jak řekla, tak udělali, díky rozmarýnu se i zbytek výpravy probudil a paměť se jim navrátila. Když si posdíleli všechny dojmy, poděkovali za tuto lekci a putovali dál.

„Najít odvahu vykvést,

ukázat svou pravou tvář,

zazářit světu, být sama sebou, nemít svatozář.“

NÁPADY NA TVOŘENÍ, TÉMA K ZAMYŠLENÍ

Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.

Co vznikne z pupenů? To ví jen Bůh, rozhoduje se mezi volbou květů a lupenů. Kdo trpělivý je, výsledek této krize se mu zjeví, důvěřuje, že vše dobře dopadne tak, jak má, ač sám nic předem neví.

Je květ nejkrásnější část rostliny? Okvětní lístky lákají hmyz k opylení, pokud se podaří, uvnitř se opět další proměna koná., čas potřebuje k dozrání, správné podmínky a také trpělivost.

Krása není vždy pravá, pravda není vždy krásná. Kdy platí toto tvrzení? Není všechno zlato, co se třpytí.

Někdy květ naláká a ublíží (masožravky), většinou ale ku prospěchu je, poskytne sladký nektar, opojnou vůni, skvostný tvar, potěší všechny smysly, nejvíc zrak, čich, chuť. Vůně a omámení- to je zamilovanost sama. Když vyprchá, objeví se podstata. Bez špatného bychom nepovyrostli, nevážili si dobrého. Květ je kvalita s časovým omezením. Zazáří, oslní, splní svůj úkol a v něm vznikne potenciál dalšího nového života, zárodek zrození.

Nese s sebou jarní a letní energii, směřování ven. Pak se vše obrátí dovnitř- podzim je ve znamení zrání, sklizně, zima čekání na nový zrod, úkryt, energie se zniterní. Věčné střídání protikladů, nádech a výdech, zrod a smrt, tanec na banánové slupce.

Květ ukazuje kvalitu radosti, nadšení, krásy, hravosti, laškování, hojnosti, svádění, sexu, pestrosti…

Jak vnímáte květ Vy? Co Vás napadá? Jaký květ máte nejraději? Květ nesoucí plod ovocný k lidskému potěšení, plod nesoucí semena k zacyklení koloběhu života, plody zeleninové? Jsou květy nenápadné- traviny, jsou rostliny nekvetoucí- kapradiny, přesličky, plavuně. Zde není potenciál svádění a rozmnožování zahalen hrou pro oči a další smysly…

I květy se někdy přiřazují k datu našeho narození. Sedí na Vás charakteristika květinových horoskopů?

Květinové vůně mají ozdravné účinky, z květin se vyrábějí léčivé preparáty: aromaterapie, Bachovy květinové esence, tinktury, čaje…

Není na světě bylina, aby na něco nebyla. Byliny a jejich léčivé schopnosti je velké téma. Ne vždy máme znalosti a povědomí o darech přírody směřujícím k uzdravení. Možná máte doma herbář, knihu o bylinkách, prolistujte, začtěte se, najděte si radu na potíže, které vás trápí. Doporučit mohu rady a přístup skvělé bylinkářky Lindy Mahelové.

Uvařte si bylinkový čaj. Připravte „poznávačku“ koření podle vůně. Vánoční čas je ve znamení vůně vanilky, hřebíčku a skořice…

Vyrobte si květinu z papíru.

Zazpívejte si píseň Rozvíjej se poupátko, podívejte se na Pyšnou princeznu. Tato pohádka je bytostně spjata s vánočním časem.

Jaké máte doma pokojové květiny? Které z nich kvetou? Umíte se o ně dobře starat? Zkontrolujte, zda jsou zalité, ošetřete jim suché listy. Pozor- příliš vody škodí. Vzpomenete si, jaké kytičky máte doma na zahradě?

Květiny jsou velmi citlivé na lidské slovo, naše péče, zájem jim může pomoci v uzdravení. Povídáte si se svými rostlinami? Věnujete jim dostatečnou péči? Rostliny jsou svými kořeny hluboce připoutány k zemi, žízeň uhasí  déšť, či naše pravidelné zalévání, kde je důležitá zdravá míra- ani málo, ani moc. Je také potřeba hnojení, podpořit růst tak, aby po květu přišel plod. Po plodu poznáš ovoce. Ale to bude zase jiná kapitola…

11.12. KVĚT

„Najít odvahu vykvést,

ukázat svou pravou tvář,

zazářit světu, být sama sebou, nemít svatozář.“

Rekapitulace inspirativních úkolů, co vše můžete udělat, aneb nalaďte se, vyberte si a čiňte:

  • Zamyslet se nad květem, jeho poselstvím, tvary, naladěním.
  • Obstarat péči všem pokojovým květinám (zalít…), vzpomenout si na květiny na zahradě, povídat si k kytičkami.
  • Najít si květinu svého narození.
  • Zabývat se léčivými bylinkami- pročíst si herbáře, knihy o bylinkách, poradit se s bylinkáři, sušit bylinky.
  • Vyrobit si květinu z papíru.
  • Zazpívat si píseň o květu, podívat se na pohádku Pyšná princezna.
  • Uvařit si bylinkový čaj.

Krásný jedenáctý adventní den.

Mgr. Jana Tlapová
Jsem neobyčejně obyčejná žena. Vyjímečný originál. Jako každý z Vás. ;-) Rozhodla jsem se stát tvůrcem svého života v respektu s plánem vesmírné režie. UČÍME SE SPOLEČNĚ. Každý den. Po celý život. Moji největší učitelé jsou mí nejbližší. Vytvářím svobodný zodpovědný prostor pro inspiraci a učení dětí a dospělých. Vymyslela jsem a v praxi praktikovala výukové matariály nejen pro prvopočáteční čtení a psaní:Písmenkové básničky >>- originální sada pracovních listů celé abecedy v obrázku, verši i psaní, vhodná k učení i hraní, rozmanité pohádky >> a sešity k psaní i malování: NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY>> a NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÉ SEŠITY- varianta Vyrob si sám>> Zajímá Vás více? Budeme se navzájem inspirovat svými osobními příběhy a zkušenostmi? Připojíte se? Můj příběh si přečtete zde>>
Komentáře