NOVÉ PUBLIKACE PRO DĚTI- hravé obrázkové nebeské veršování- CO SE DĚJE NA OBLOZE a POSVIŤTE SI NA SOUHVĚZDÍ
Nastal čas na další vypravování. Než se pustíte do čtení dalšího příběhu, nakreslete prosím obrázek vycházejícího ze včerejšího vypravování. Co se včera stalo? Zrekapitulujte příběh. Vzpomněli jste si na všechny detaily? Napadají Vás další otázky a odpovědi vztahující se k obrazům minulého dne? Pokud chcete, zapište si další poznámky a postřehy…
PUPENY
„V krizi a pupenech se příležitost k růstu skrývá,
když správná chvíle dozraje, proměna zázračná bývá.“
Máte za sebou den plný prožitků a zážitků. Prožili jste něco, co se dotýká včerejšího příběhu? Dotkla se témata včerejšího příběhu krize jako příležitost k růstu, duchovní pomoc a ochrana, proměny pupene v květ a list Vašeho dnešního prožívání? Napadají Vás nějaké další otázky? Pokud ano, zapište si je a popovídejte si o nich.
Až dokreslíte obrázek, pohodlně se posaďte, zapalte si svíčku a řekněte si úvodní básničku Adventního putování.
ADVENTNÍ PUTOVÁNÍ těchto dětí a dospělých průvodců
………………………………………………………………………………………….
Dnem za dnem, krok za krokem, putují …………………………..
světem- věčným věkem- s radostným poskokem.
Na dalekou pouť se vydají, mnoho zažijí,
v poznání dozrají, tajemství prožijí…
V tento magický adventní čas
budou putovat každý den zas a zas.
Kam je cesta zavede?
Kdopak je povede?
Co objeví?
Co zůstane skryto?
Každý dostane, co zaslouží,
není nám to líto.
Světlo na obzoru udává směr,
vše, co prožijí, dá nový rozměr,
rozšíří barevnější obzory,
pohledy na tvory (i potvory)…
Nechť je společně strávený čas
propojen nitkami lásky v souznění zas a zas,
když tvoříme pohodu v nitru,
snad včas, v ten pokojný adventní čas.
Nechť tato kniha padajících listů předvánočních dnů
uchová voňavou vzpomínku laskavých snů
a vše, co vznikne v lásce objevného putování,
stane se realitou, nebude to zdání…
Boží láska je tu s námi bez přestání
a všechny nás chrání…
♥ S láskou Jana Tlapová autorka tohoto Adventního putování
Máte-li chuť, můžete si i společně zazpívat nějakou oblíbenou koledu, nebo se Vám zalíbila „Byla cesta, byla ušlapaná“…?
Těšíte se na další pokračování příběhu? Už Vám ho nesu… Přišel čas odstřihnutí dalšího dílečku adventního kalendáře a odhalení nového obrázku.
Ráno se probudili všichni krásně odpočati, plni sil. Ranní pozdravení a poděkování za nový den se nesly v duchu vděčnosti. Dutina stromů poskytla kromě ochrany i útulné teplo. Cítili se jako v matčině náručí. U ohně seděl Josef s Marií, kteří si vzali na starost poslední hlídku nad svítáním. Záře vycházejícího Slunce a dohasínajícího ohně se v jedno slila a naskytl se nádherný světelný obraz sytící nitro každé Duše.
Ač byla noc velmi nebezpečná a spánek krátký, působili všichni odpočatě a plni sil. Prožitky vítězné noční bitvy s vlky všechny proměnily. Jejich kroky byly pevnější, mysl jasnější a srdce otevřená.
Po krátké snídani uhasili oheň a vydali se na další cestu. S jistotou věděli, že tentokrát je vlčí vytí nebude pronásledovat. Proměna v jejich vnitřním nastavení se projevila i navenek, v lesním prostředí.
Jak uvnitř, tak venku…
Místo trnité cesty plné šlehajících větví neprostupného temného hustého lesa se ponořili do cesty listnatého úžasu. Každý krok jim odhaloval nové a nové štíhlé i tlusté stromy, ošacené v šat listů, které se v rozjasněném slunečním odlesku pyšnily škálou barev podzimní malířské palety. Byl to balzám pro oko, masáž pro obličej, ruce, celé tělo.
V noci zlé vlky ostré čepele zraňovaly a řapíky jako kopí bodaly. Ve dne dobré poutníky listy laskaly, šeptaly jim do uší pradávnou řeč moudrých stromů, ovívaly jejich unavenou tvář, dávaly polibky radosti ze znovushledání v proměně růstu.
Sem tam se objevil i jehličnatý strom. Smrkové jehličky by mohly bodat, dlouhé borovicové jehlice poplést, svést z cesty, ale v listnatém porostu se ztratily, ani neměly záměr škodit. Ploché jedlové jehlice voněly vůkol a modřínové se radovaly z toho, že ještě neopadaly. Jejich jemnost a zvyk opadávat jako listy zrcadlila, že propojují listnatý a jehličnatý národ, podobně jako zástupci některých dubů.
Voňavý smíšený les poskytoval příjemné zázemí pro putování. Ani horko, ani chlad. Vůni pryskyřice a jehličí. Životadárnou vlhkost, nebe zrcadlící se v hladině studánek. U jedné takové se výprava zastavila. Uhasila svou žízeň, spočinula na zemi a v tichu naslouchala ptačímu zpěvu. Vděčnost a blaženost zaplavila jejich těla. Poděkování za dary vlídného lesa rozsvítilo jejich srdce.
Najednou se zvedl se mírný vítr a s ním začaly tančit i popadané barevné listy, z nichž se vyklubal tvar listové víly.
„To je nádhera….“ vydechli…………………………………………
Víla beze slov v tanci a pohybech znázornila vše podstatné. Poselství přátelského lesa, radost nad lidmi, kteří se umějí zastavit, radovat z darů přírody, naslouchat její řeči bez hlasu. Les za projevené díky a přízeň poděkoval.
Celý rozhovor byl krátký jako tanec listu snášejícího se k zemi, dlouho však dozníval v úžasu našich poutníků…
„Listy jsou jako lidské dlaně,
pozorně podívej se na ně,
v barevném šatu v podzimním větru tančí,
když čára jejich života se tenčí…
Místo smutku však radostnou náladu šíří,
promlouvají beze slov, v tichu šustí, duši něžně víří…“
Tento text slouží pro rodiče jako nápadník k promluvě o tomto tématu- není určen k předčítání jako příběh výše, ale obsahuje řadu odkazů a podnětů pro aktivní tvoření. Vše je pak shrnuto na závěr formou výčtu jednoduchých úkolů. Na Vás pak je, co si vyberete, jak vše uchopíte. Cílem je se naladit na adventní zklidnění, ale ne na dostihovou dráhu- neočekává se, že uděláte vše- vybírejte dle Vašeho gusta a nálady... Případně přidejte další tipy a nápady na FB Učíme se společně.
Jedna z proměn pupenů směřuje k listům. Tvary jsou rozmanité, tento zimní čas v přírodě již podzimní barevnost nepromlouvá, listnáče nám připomínají jen neopadané listy dubu, nebo habru, cesmíny.
Na procházce venku se ale můžeme potkat místo listnatých stromů s jehličnatými, které díky úsporné ploše jehlic vypařují minimální množství vody, což je v zimním hospodaření s vodou důležité. Proč listí mění barvu?
Ustřihněte si venku pár větviček jehličnanů pro provonění bytu, pokuste se najít zástupce smrku, jedle, borovice i modřínu. Prozkoumejte a porovnejte jejich jehličí, šišky, kůru, tvar stromu. Přičichněte, ohmatejte…
Staří Keltové každému datu narození přiřazovali jeden strom. Existuje mnoho podob Keltských stromových horoskopů, v odkazech jsou některé z nich s charakteristikou, pouze s obrázky a pak ve spojení stručné charakteristiky a fotografie. Vyhledejte svůj strom, přečtěte si k němu výklad, najděte obrázek a můžete si ho i nakreslit.
I každý národ má svůj národní strom.
Listy nabízejí mnoho podnětů k tvoření- otisky, frotáže, lepení, věnce, srolování kytiček…, tyto aktivity ale v zimním období obtížně objevujeme, leda že byste doma měli zásobu vylisovaných listů.
Ponořte se proto do svého nitra a seznamte se se symbolikou stromu. Listy mohou připomínat dlaň a jejich žilnatina čtení v rukou jako v osudu. Pokuste se naučit „číst“ ze svých dlaní.
10.12. LISTY, JEHLIČÍ
„Listy jsou jako lidské dlaně,
pozorně podívej se na ně,
v barevném šatu v podzimním větru tančí,
když čára jejich života se tenčí…
Místo smutku však radostnou náladu šíří,
promlouvají beze slov, v tichu šustí, duši něžně víří…“
Krásný desátý adventní den.