Život je Dar.

Mé děti mi v každodennosti lehce pomáhají k lásce, radosti a vděčnosti. Každé ráno cítím obrovskou vděčnost a lásku.

Děti jsou Dar.

V okamžiku probuzení, ranního přitulení, kdy v doteku zcela jasně a zřejmě pociťuji sílu objetí.

V okamžiku obejmutí v šatničce školky, kdy si vzájemně popřejeme krásný pohodový den.

V okamžiku zamávání za oknem mateřinky, kdy vidím jiskřičky a lásku v očích mého synka a jeho radost, že mne vidí, může se se mnou rozloučit a zároveň se těší na další školkový den, kamarády a prožitky…

V okamžiku společné hry, kdy prožíváme chvilky fantazie, tvoření, poznávání, pečení, práce…

V okamžiku divadelních a tanečních představení mých dětí, kdy zažíváme chvilky plné humoru, soustředění a překvapení…

V okamžiku čtení pohádky, kdy se všichni těší na společný pohádkový příběh a se zájmem poslouchají příběhy z říše fantazie…

V okamžiku usínání, kdy den zakončujeme obejmutím a často slovy: „Mám Tě moooc rád/a.“

Jsem vděčna za tyto krásné lekce, za tyto okamžiky bezpodmínečné lásky, kdy si uvědomuji, jak je snadné někoho milovat.

Čím menší dítě, tím snadněji zažívám pocity lásky, radosti, přijetí. Maličké tělíčko má sílu vytvořit obrovské vlny přijetí, spokojenosti, vděčnosti.

Děkuji za tyto Dary.

S věkem, růstem, životními lekcemi a nepříjemnými zkušenostmi vzniká často odpor, odpojení od těchto pocitů.

Proto teď pociťuji potřebu za vše, co prožívám, poděkovat.

Každé ráno, když mávám synkovi a odcházím k autu, abych jela do práce, cítím nutkání, že bych už o tom měla napsat, uchopit tento prožitek, postřeh, pokusit se vyjádřit pomocí slov ten pocit lásky a věčnosti.

Kéž by se z těchto chvilek přijetí tkal celý život.

Kéž by je mohl zažívat každý.

Kéž by se na ně nezapomínalo s růstem dětí, zkušeností s dospíváním, pod nánosem každodenních starostí a pracovního vytížení.

Kéž by byl tento příspěvek poselstvím o něžné chvilce souznění, která se vyskytuje u každého člověka, jen se na ni často zapomíná…

Kéž se na této chvilce dokáže postavit celý den a z dnů celý život…

Kéž se díky této něze vytvoří vlny lásky šířící se do okolního světa…

Kéž bychom se kdykoliv dovedli zastavit a nechali na sebe působit krásu každodenního dění a vědomě přijali nádheru jemných, téměř nepatrných něžných chvilek. Vzpomněli si na dětství svých dětí, na jejich usínání, obejmutí. Vybavili si i jakékoliv jiné láskyplné okamžiky svého života.

A pak šli do akce: udělali první krok a opět obejmuli své děti, i když už vyrostly z dětských střevíčků, obejmuli svého partnera, i když právě teď necítíme tu zamilovanost a lásku jako zamlada, obejmuli své rodiče, protože nikdy nevíme, kolik času nám je zde na tomto světě dáno.

Život je velký Dar. Oceán příležitostí, lekcí a prožitků.

Skládá se z kapiček radostí každodenního dne.

Tady a teď. Je potřeba začít hned.

Řekněte svým nejbližším, že je máte rádi. Obejměte je, polibte. Podívejte se na ně s láskou, vděčností, zájmem, laskavostí, radostí, přijetím. Stačí málo. Odměnou je malý okamžik štěstí, pokory, vděčnosti. Pohlazení po těle i Duši. Vláha k růstu, k radosti, spokojenosti.

Nevěříte? Jste zKLAMáni životem? To je jen klam. Zlomte ho. Dejte si šanci začít znovu. Tady a teď. Nádech a výdech.

Učíme se společně. Každý den. Po celý život.

Životní pohoda je tvořena kapičkami štěstí a přijetí= palivo našeho spokojeného žití a bytí.

Znáte ten vtip:

„Kolik stojí kapka benzínu?“

„Nic.“

„To je skvělé! Tak mi nakapejte celou nádrž!“

 

Nacházet radost v drobných nepatrných okamžicích našeho života opravdu nic nestojí.

Vyzkoušejte.

Mluvit nestačí. Pouze praktikováním drobných krůčků se stáváme mistry svého života. Z oběti špatných zkušeností novými vědomými láskyplnými tvůrci.

Hodně štěstí.

♥

Uložit